Existuje tvrzení, že každý člověk je jedinečný. No, nemusí tomu být úplně tak, jak je patrné z nové studie. Dle jejích výsledků lze každého člověka žijícího na naší planetě zařadit do jednoho ze 4 osobnostních typů.
Výzkumníci z Northwestern University zkoumali pozoruhodných 1,5 milionu lidí, kteří měli za úkol vyplnit on-line dotazníky. Pro posouzení osobnosti zkoumaných vědci využili 5 známých povahových rysů, tzv. velkou pětku psychologie. Patří mezi ně extroverze (dominance, upovídanost a společenská povaha), neuroticismus (predispozice k obavám a vzteku), otevřenost k novým zážitkům, ochota (sklon k vycházení s lidmi a souhlasu s nimi) a svědomitost.
Za pomoci zvláštního algoritmu výzkumníci nejprve rozdělili účastníky výzkumu do 16 skupin a až poté do menšího počtu 4 uskupení. S výsledky, k nimž došli, mohou nakládat poskytovatelé péče o duševní zdraví a případně i zaměstnavatelé.
O které 4 typy se jedná?
První skupina je nazvána ,,průměrný typ” a patří do ní většina z nás. Průměrní lidé jsou dle vedoucího výzkumu, Luise Amarala, vcelku extrovertní a neurotičtí i poněkud svědomití a ochotní. Nejsou však příliš otevřeni novým věcem a zážitkům.
Dalším osobnostním typem je ,,odměřený typ” lidí – jedná se o introvertnější osoby než v případě předchozího typu povahy. Ti, kteří patří mezi odměřené jedince, nejsou nakloněni novým věcem, ani nejsou neurotičtí. Vykazují jisté známky ochoty, souhlasnosti a svědomitosti; a co se týče emoční úrovně, jsou spíše stabilní.
Třetím typem osobnosti jsou ,,vzory”. Jedná se o osoby, které nevykazují známky neuroticismu; jedná se o extroverty s otevřenou myslí a výraznou svědomitostí. Tito lidé jsou nakloněni novým nápadům a představují dobré vůdce.
Do poslední skupiny byli zařazeni lidé, s nimiž byste pravděpodobně do kontaktu přijít nechtěli. Jedná se o ,,samostředné jedince”, kteří jsou mimořádně extrovertní, avšak neotevření novým nápadům a zážitkům a o svědomitosti a ochotě nelze mluvit.
Obáváte se toho, že byste mohli patřit do posledního osobnostního typu? Není důvod k panice – výzkumníci dodávají, že se naše povahy v průběhu života vyvíjejí. Může se tedy stát, že se později v životě dostaneme do jiné ze skupin, než kam jsme patřili v mládí.
Zdroj: iflscience.com
Překlad: Bc. Petra Stočková
