V psychiatrii se držíme rozdělení duševních poruch podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MNK-10):
Vnímání je aktuální odraz reality v našem vědomí zprostředkovaný senzorickými receptory. Na periferní část receptoru působí podnět, který vyvolá vzruch. Vzruch je veden do mozku, kde v příslušné oblasti vyvolá počitek. Současně působí více podnětů, vzniká tedy více počitků. Ty se integrují s minulou zkušeností a vzniká komplexní vjem. PORUCHY VNÍMÁNÍ, KT. NEJSOU PATICKÉ: 1. smyslové klamy 2….
Vědomí je charakterizováno následujícími funkcemi: vigilita (bdělost) – odpovídá kolísání stavu vědomí v rozmezí bdělého stavu, odráží funkci retikulární formace lucidita (jasnost) – je dána schopností uvědomění si sebe sama a svých vnitřních mentálních stavů kapacita (rozsah) – míra schopnosti vnímat události a jevy, které se odehrávají kolem nás idiognoze – schopnost přiřadit obsah vědomí k našemu…
Pozornost je aktivní zaměření našeho vědomí. Z hlediska použití vůle: volní = záměrné soustředění mimovolní = v podstatě orientační reakce protivolní = zaměřování pozornosti, i když se ji snažíme odpoutat Atributy pozornosti: vytrvalost (tenacita) = schopnost podržet jedno zaměření pozornosti na delší dobu soustředění (koncentrace) = schopnost zaměřit se na určitý objekt a všechno ostatní potlačit rozsah…
Myšlení = proces zprostředkovaného a zevšeobecněného poznání skutečnosti. Myšlení se uskutečňuje pomocí představ a pojmů. 1. PORUCHY FORMY MYŠLENÍ poruchy dynamiky myšlení útlum myšlení= zpomalení myšlenkových procesů bradypsychismus = zpomaleny i ostatní psych. funkce – bradylogie s dlouhými pauzami mezi slovy a dlouhými latencemi do odpovědi záraz myšlení mutizmus = myšlení probíhá dál, je porucha řečové…
Inteligence je obecná psychická schopnost adaptovat se na nové problémy a podmínky života. Inteligenční kvocient = obdržený výsledek / očekávaný výsledek dle stat. průměru x 100 Nadprůměrné IQ > 110 bodů. Lehký nadprůměr (110 – 120), zjevný (120 – 120) a vysoký (130 – 140) Průměr = 90 – 110 bodů Podprůměr = 70 –…
Emoce jsou psychické jevy, které mají hodnotící význam, a proto jimi vyjadřujeme, zda je nám něco příjemné nebo nepříjemné, uspokojení nebo neuspokojení… Anatomie – thalamus a limbický systém. Afektivita = pohotovost k emočním reakcím. Emotivita = celková dlouhodobá emoční charakteristika jedince Char. rysy emocí: subjektivita polarita aktuálnost dynamičnost asociativnost (vyskytují-li se vedle sebe 2 emoce různé…
Poruchu s bludy řadíme mezi psychotické poruchy. Základním příznakem je blud nebo bludný systém. Porucha je vzácnější než schizofrenie, většinou se objevuje až ve vyšším věku a častější je u žen. Blud je vlastně poruchou myšlení. Jedná se o nevývratné přesvědčení, za které je dotyčný mnohdy ochotný položit i život. Zásadním způsobem tedy ovlivňuje jeho bytí….
Porucha, která zahrnuje jak poruchu nálady, tak psychotické příznaky. Dle některých odborníků tato porucha sama o sobě neexistuje, jedná se prostě jen o kombinaci dvou poruch. V současné klasifikaci MKN-10 však zařazena je a také je poměrně často diagnostikována. Základním rysem tedy je, že je současně nebo v rozmezí několika dnů přítomna jak porucha nálady,…
Akutní a přechodné psychotické poruchy jsou charakteristické rychle vznikajícími a měnícími se psychotickými příznaky. Od prvního výskytu příznaků – bludů, halucinací a nesrozumitelné řeči – do jejich plného rozvoje neuplynou více než dva týdny. V diagnostice je proto nutné vyloučit jiné poruchy s podobnými příznaky – například delirium, intoxikaci drogami, mánii apod. Jedná se o…
Psychotické poruchy neboli psychózy zahrnují široký okruh stavů, pro které je charakteristický narušený kontakt s realitou. To se projevuje tzv. psychotickými příznaky. Psychotické příznaky můžeme dělit na pozitivní a negativní. Pozitivní příznaky znamenají, že v prožívání člověka je něco navíc, co se jinak nevyskytuje. Jedná se o halucinace, bludy, dezorganizaci řeči, postižení chování apod. Negativní příznaky naproti…
Delirium je život ohrožujícím stavem, který vzniká na základě poškození mozku. Může vzniknout v jakémkoliv věku. Častěji se s ním však setkáváme u osob starších 60 let zejména hospitalizovaných na JIP po velkých operacích, úrazech, cévních mozkových příhodách apod. Příčinami vzniku mohou být všechny stavy, které poškozují mozek. K poškození může dojít přímo – jedná…
Demence je označením pro chorobný stav, který je charakteristický úbytkem paměti a dalších kognitivních funkcí (intelektu, pozornosti a motivace). Přítomny mohou být také poruchy ostatních nekognitivních funkcí, zejména chování. Demence mohou být primární – vznikají „samy od sebe“ – např. Alzheimerova choroba sekundární – ty vznikají na základě jiného chorobného stavu – např. následkem infekce mozku,…
Somatoformní poruchy představují různorodou a poměrně častou skupinu poruch, které mají společné promítání psychických potíží do tělesných příznaků. Tento mechanismus promítání je u lidí poměrně rozšířený, zejména u dětí mají-li jít do školy, začne je bolet hlava nebo břicho. Zde však nabývá až patologických rozměrů. U takovýchto pacientů narážíme často na společné rysy: Prvním z nich…
Základním příznakem neurastenie je únava trvající alespoň tři měsíce. Tato únava se dostavuje již po malém duševním nebo tělesném výkonu. Měla by být doprovázena alespoň jedním z následujících příznaků: bolesti svalů závratě bolesti hlavy zhoršený spánek zhoršená schopnost relaxace zvýšená podrážděnost Důležité je, že nemocný není schopen se této únavy zbavit odpočinkem ani jiným způsobem….
Tyto poruchy představují reakce na těžký stres, a to v různém časovém odstupu od vyvolávající události. Řadíme sem akutní reakci na stres, poruchu přizpůsobení a posttraumatickou stresovou poruchu. Akutní reakce na stres je tím stavem, který se laicky označuje jako „šok“. Reakce se může rozvinout v návaznosti na prožitek stresující nebo traumatizující události – dopravní nehoda,…
Disociativní poruchy jsou poměrně vzácné, proto se o nich zmíníme pouze okrajově. Jedná se o stavy oddělení (disociace) vzpomínek, pocitů, identity nebo tělesných pohybů od vědomého prožívání a ovládání. Disociace tedy znamená, že část našeho prožívání se dostává mimo naši vědomou kontrolu – do nevědomí. Děje se tak obvykle v reakci na dlouhodobý stres. Porucha…
Posttraumatická stresová porucha je úzkostnou poruchou, jejíž příznaky se objevují do šesti měsíců od prožití traumatické události rozměru katastrofy. Může se jednat o živelnou pohromu (u nás zejména o povodně), válku, ale také o události menšího rozsahu – přepadení, autohavárii, požár. Porucha se často objevuje i jako následek znásilnění. Porucha je charakteristická opakovaným a neodbytným znovuvybavováním…
Generalizovaná úzkostná porucha (general anxiety disorder – GAD) je charakterizována dlouhodobou volně plynoucí úzkostí, která se nevyskytuje ve formě záchvatů a není spojena se žádným konkrétním podnětem. Porucha se objevuje nejčastěji již mezi 16. a 18. rokem života, často v reakci na nějakou ohrožující událost. Úzkost u této poruchy trvá alespoň šest měsíců a často…
Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) patří mezi typicky neurotické poruchy. Je charakterizována přítomností nutkavých myšlenek (tzv. obsesí), které se proti vůli dotyčného opakovaně vtírají do jeho mysli a způsobují tak neklid a tíseň. Velmi malou úlevu od této tísně přináší určité nutkavé chování – tzv. kompulze nebo rituály. OCD se týká asi dvou až tří procent populace…
Jak už název napovídá, u této poruchy jsou přítomny jak úzkostné, tak depresivní příznaky. Žádný z nich však není vyjádřen natolik, abychom mohli diagnostikovat jednoznačně úzkostnou poruchu nebo klasickou depresivní poruchu. Tato porucha je v klasifikaci řazena mezi neurotické poruchy, ne poruchy nálady. S pacienty trpícími touto poruchou se buď nesetkáváme, nebo se s nimi…
