Cílem psychologie je definovat a prozkoumat některá skutečně záludná, jednoznačně abstraktní témata, mezi něž patří i podstata psychopatie. Dalším žhavým tématem je svobodná vůle. Pravděpodobně neexistuje člověk, který by se nezamyslel nad tím, zda ji má, nebo ne.
Ambiciózním počinem byla nová studie vydaná v Psychological Science. Jejím cílem bylo vypořádat se s tímto obecně známým problémem. Výzkum byl proveden následovně: účastníci v průběhu testu očekávali, že se před nimi objeví určitá barva kruhu, přičemž některé odhady byly učiněny naprosto náhodně. Vědci zjistili, že tyto odhady byly mnohem přesnější, když účastníci měli pouze nepatrný čas pro tipování oproti tomu, když se mohli rozhodovat déle.
Zdá se, že – protože lze předpokládat, že účastníci nebyli jasnovidci – se zde objevil určitý typ ,,cestování v čase“. Účastníci výzkumu totiž podvědomě vnímali změnu barev tak, že se udála před jejich vlastním rozhodnutím, přestože si vždy mysleli, že jejich odhad proběhl před změnou barvy. Jejich odpovědi tak byly správné, protože je znali.
Adam Bear, doktorand z the Department of Psychology naYaleově univerzitě a vedoucí autor studie tvrdí, že naše mysl může přepsat dějiny. Když se totiž zaměříme na kratší časové úseky – dokonce i před tím, než se vědomě pro něco rozhodneme – rozhodne naše mysl podvědomě za nás. Tím pádem lze tvrdit, že svobodná vůle je tedy spíše iluzí.
Výzkum se skládal ze dvou oddělených testů. První z nich se skládal z 5 bílých kruhů, z nichž se jeden v rychlých sekvencích měnil na červený. Malý vzorek účastníků čítající 25 osob byl požádán předvídat, který z bílých kruhů se promění v červený, uložit si tuto informaci do paměti a vyčkat. Poté co se jeden z kruhů změnil na krvavě rudý, měli účastníci zaznamenat pomocí úderu, zda předvídali správně, či nesprávně, nebo jestli v daném časovém intervalu nestihli situaci odhadnout.
Pouze pětina odhadů měla být správná, což se ukázalo být víceméně odpovídající. Avšak jakmile byl čas pro předvídání zkrácen na zlomek sekundy, zvýšila se přesnost odpovědí až na 30 %.
Druhý test skládalo 25 dalších mladých osob a podobal se tomu předchozímu. Účastníci měli předvídat, zda bude barva předchozího kruhu odpovídat barvě toho následujícího. Pravděpodobnost správné odpovědi tedy byla 50 %. Avšak vše probíhalo stejným způsobem jako u předchozího pokusu. Když došlo ke snížení intervalu na zlomek sekundy, došlo ke zvýšení správnosti odpovědí na 62 %.
Důvodem pro nárůst přesných odpovědí v souvislosti s kratším časovým intervalem bylo to, že účastníci pozorovali změnu barvy kruhu pouze podvědomě. V obou pokusech si tedy mysleli, že se rozhodují vědomě.
Pokus lze vysvětlit následovně: když máme učinit okamžité rozhodnutí, nemáme čas o něm uvědoměle po delší dobu přemýšlet. Tím, že děláme spontánní rozhodnutí, se vzdáváme našemu podvědomí, které rozhoduje za nás, i když si myslíme, že jsou naše volby vědomé.
Zdroj: iflscience.com
Překlad: Petra Stočková
