Četné studie provedené v poslední době naznačují, že aerobní cvičení neposiluje jen naše srdce. Je totiž přínosné i pro lidskou paměť. Vědci se však zaměřují i na opačný stav tělesné aktivity, tedy příliš časté sezení. Škodíme tímto nešvarem i své paměti?
Výzkumníci v Los Angeles pracovali se snímky z magnetické rezonance 35 dospělých jedinců bez výrazných zdravotních obtíží ve věku 45-75 let. Tito lidé netrpěli kognitivními ani psychiatrickými poruchami a výzkumníkům poskytli podrobné informace o svém životním stylu.
Ačkoli se jednalo o průzkum poměrně malého rozsahu, poukazují jeho výsledky (vydané v PLOS ONE) na pozoruhodnou věc. Objem mozku v oblasti související s informacemi a pamětí je menší u starších jedinců, kteří oproti ostatním denně proseděli více hodin. Nedostatek pohybové aktivity tak může mít vliv na ubývání dané části mozku.
Po uzpůsobení proměnných o faktory, jako je věk, pohlaví, BMI a dosažené vzdělání, odhalila data pozoruhodnou souvislost mezi hustotou spánkového laloku a počtem prosezených hodin. Přestože se objevilo pár výjimek, lze z výzkumu vyvodit, že hustota mozku vs. doba sezení je spíše klesající křivkou.
Nejvýraznější souvislost mezi nešvarem dnešní doby a hustotou mozku byla nalezena v parahipokampální kůře. Tato část má na svědomí ukládání informací do paměti a jejich následné vybavování související s rozpoznáním okolí jedince.
Zajímá vás, jestli lze cvičení kompenzovat prosezený čas? Vědci žádnou souvislost mezi dobou strávenou fyzickým cvičením a objemem spánkového laloku nenalezli. Sedavý životní styl je totiž významnějším prognostikem změn struktury mozku. Fyzická aktivita ať už je sebečetnější nemá takovou moc, aby vykompenzovala negativní dopady sezení.
Zjištění objevená díky této studii nás upozorňují na vzájemný vztah mezi naším aktuálním životním stylem a jeho dopady na zdraví. Snažme se proto prosedět co nejméně času.
Zdroj: iflscience.com
Překlad: Petra Stočková
